Jako největší kult oplývá Řád bohatou historií a velkou mocí. Jeho nejčastější členové jsou hraničáři a dobrodruzi.

[ Nahoru ]

   Řád je nejrozšířenější kult na světě. Jeho členové jsou šlechtici, měšťané, dobrodruzi, cestovatelé, obchodníci a mnoho dalších obyvatel našeho světa. Není již tolik mocný a vlivný jako dříve, ale za svou vcelku krátkou existenci toho dokázal více, než kterýkoli jiný kult, či církev. Jejím stvořitelem je oficiálně lord Dentey.
   Řád nemá jednoho vůdce, ale vedení "pěti ras". Ti sídlí ve Vonyi, zničeném království Ormoru. Základny Řádu jsou skoro ve všech královstvích (5 - 15 základen na jedno království) a v každém království je určené, místní velení Řádu (bývá to 1 - 12 šlechticů). Řád má vlastní tetování, které by každý člen měl mít (měl, ale víc jak polovina členů ho nemá) vytetované na vyditelném místě a na rameni.

"Většina dobrodruhů o Řádu ví a tak si tento text mohou přečíst všichni a to i hráči postav, kteří v Řádu nikdy nebudou."

Během historie tohoto kultu se mnohokrát pozměnili jeho povinnosti a výhody. Nyní to vypadá asi takto:

Členem Řádu se může stát každá spřátelená rasa (od hobita po krolla), kromě kněžích a mnichů, při přestupu na druhou úroveň (zloději by neměli, ale jak to tak bývá, tak jsou). Při tomto přestupu zde musí být přítomen vyšší zástupce Řádu (např. na základně v hlavním městě, v daném království) a poté musí dotyčný zaplatit 15 zl a bude mu vytetováno znamení Řádu a daná osoba se stává jeho členem.

Členství:

Zaprvé, abyste pochopili, Řád neposkytuje žádné hmotné výhody, ale hlavně to, že jste jeho členem. To je na Řádu velmi podstatné. Členství, už to samotné je výhoda, které se dá náležitě využít. Pokud se dá Řád s něčím porovnávat, tak s církví či armádou. Ty také neposkytují nějaké hmotnější výhody, ale hlavně ukazují všem ostatním svou sjednocenost, sílu a víru. Řád se snaží o totéž. Je to jistý druh spojenectví za účelem udělat svět lepší. Členové Řádu jsou s úplnou převahou hraničáři a dobrodruzi. Členství v Řádu oznamuje ostatním, že jste dobrodruh a buďto si Vás budou náležitě vážit, nebo naopak zesměšňovat (to samé se děje v církvi, či armádě). Pokud Vám někdo ublíží, Řád se pokusí pomoci, pokud se dostanete do vězení, Řád Vás bude obhajovat, pokud budete cokoliv potřebovat, Řád Vám rád dopomůže.
   Dříve se Řád aktivně účastnil bojů. Rozhodoval války a ochraňoval slabší. Jeho členové bývají většinou alespoň trochu čestní. Řád funguje jako hraničáři, ale s vlastním vedením. Pokud chcete dostatečně pochopit Řád, přečtěte si jeho historii (níže).

- Historie Řádu je stejně tak podstatná, jako Řád samotný. Nikdo nemůže Řád plně pochopit, bez alespoň základních znalostí jeho minulosti.

[ Nahoru ]

Co můžete po Řádu chtít?:

• Uzdravení zranění, či nemoci, v jedné z jeho základen, bez nároku na zaplacení.
• Podporu v boji (např. když by mělo být brzké napadení nějakého města).
• Pomoc při pokusech zastižení důležité osoby.
• Základní vybavení, pro začátek cestování (kožená zbroj, krátký meč a jídlo na deset dní) - ale pouze pokud nebudete mít jinou možnost, si toto vybavení sehnat.
• Ochranu při soudním řízení (Řád má velký vliv na soudy).
• Okamžitý odchod z Řádu (nevyplatí se, jelikož si znepřátelíte Řád - bude Vám přeškrtnuté tetování a členové řádu Vás budou na veřejnosti shazovat)

• Pomoc v bojích a válkách.
• Informace o událostech odehrávajících se ve Vašem okolí.
• Využití Vašich schopností a dovedností bez nároku na honorář (jen si můžete nechat kořist - pokud Řád nerozhodne jinak).
• Vaše podvelení pod paladina (jako jeho doprovod a rádce) až do odvolání.

[ Nahoru ]

Řád - historie

Toto je historie kultu Řád. Jsou v něm zapsány i jen minimálně potřebné zbytečnosti, ale já jsem se rozhodl je tam nechat, abyste viděli, jak se Řád vyvíjel a pochopili, jak přesně funguje. Historie je tvořena podle námi vytvořeného světa a proto Vám chci dát několik rad - zachovejte prosím většinu názvů a přejmenujte jen kontinent Ormor na Vámi používaný kontinent (pokud hrajete na kontinentu). Pokud Vám nebude jasný tučně napsaný, podtržený název, přečtěte si jeho vysvětlení ve vysvětlivkách. Tuto historii si přečtěte v klidu a použijte ji, pouze, až budete vše naprosto dobře chápat. Vše by mělo být sepsáno tak, že to dává smysl, ale pokud se setkáte s nějakou chybou, napište mi prosím na dugeons@dugeons.mysteria.cz. Předem děkuji a doufám, že historii samotnou, nebo celý Řád využijete ve svých dobrodružstvích, nebo si z něj vezmete inspiraci pro tvorbu svého světa, či dobrodružství v DrD.

Historie Řádu - výtah (již v DrD):

Historie:

   Řád vznikl před 12 generacemi (asi 810 lidských let, dále jen LL) a tím pádem je to velice mladý kult.
   Původně chtělo království Sharpenu vytvořit vlastní, ovládanou, vnitřní obranu svého území a tak se zastupující šlechtici sešli s místními hraničáři, aby zavedly pevnou vnitřní armádu. Vyskytly se názory záporné i kladné. Mnoho hraničářů nechtělo přijmout nadvládu šlechticů a tak odstoupili. Našli se však tací, kteří byli ochotní na nabízenou dohodu přistoupit. Začal se tedy vytvářet přípravný program pro vznik ryze nového kultu.
   Vše bylo po roce zastaveno, jelikož se Sharpen dostal do války s Gornommenem, mocným mágem, který žil na ostrově Tesák moře. Ve válce bojovali Sharpenští bojovníci proti létajícím dravcům, které měl pod nadvládou Gornommen.
   Válka trvala dlouho, jelikož byl Gornommen velmi mocný a vytrvalý. Dalo by se říci, že království Sharpen začalo být velmi zesláblé a Gornommen měl velkou šanci na výhru.
   Nakonec pomohly Sharpenu království Usínajícího slunce, která leží mnoho měsíců na západ, svým nesčetným loďstvem. Sharpen s nimi přes jednu generaci vyjednal smír a také mnoho smluv a dohod ohledně obchodů a vzájemných vztahů.
   Nedlouho poté se dostal do zemí Usínajícího slunce i v Řádu velmi známý elf hraničář Dentey. Ten si zde získal respekt a při nabídce následnictví šlechtického titulu se získáním panství se rozhodl skoncovat se svým dosavadním povoláním (do této chvíle byl hraničář - chodec) a přijmul tuto nabídku. Uvědomoval si však, že je potřeba spousta bojovníků chránící zemi zevnitř (měl jisté sklony k tvorbě něčeho podobného hraničářům, ale s jasným vedením), ale jako šlechtic neměl žádnou moc co se týkalo hraničářů. Tehdá si vzpomněl na velmi starou nabídku na Sharpenu s tvorbou něčeho podobného a tak si nechal sezvat rádce a připravoval velkolepý plán na vytvoření Spojenectví.
   Po pěti LL byl plán zcela dokončen a v každém z pěti větších měst panství lorda Denteye byla vyhlášena žádost, aby se každý dobrodruh, který má zájem velkého zisku, dostavil na lordovo panství.
   Do pěti dnů se zde sešlo na třiatřicet nadšenců. Po pečlivém přezkoušení jich tu zbylo třiadvacet. Lord je seznámil se svým plánem, vybavil je a rozeslal po Norii s písemnou žádostí o spolupráci s okolními šlechtici, měšťany, hraničáři, rolníky i zemědělci.
   Naštěstí nalezl jistý zájem ve všech sférách a tak ve svém plánu pokračoval, přestože nastala válka na nynějším kontinentu Ormor, jelikož se dvojice království spojila a zákeřně napadla zesláblé království Dantaral, což nemohla Norie dopustit, jakožto dominující knížectví jižního cípu Ormoru.
   Lord Dentey uvolnil nějaké úspory a zavrhl stavbu nového náboženského kláštera, čímž získal dostatek peněz na výstavbu základny Řádového spojenectví v největším městě svého panství. Nedlouho poté musel odevzdat daň knížecké armádě, což bylo velmi obtížné z důvodu nedostatku financí. Také musel obětovat svou drobnou armádu, jelikož bylo vše povoláváno do hlavního města.
   Nepřítomností armády se plány lorda trochu pozměnily, protože původní záměr byl větší část armády rozpustit a povolat do Řádového spojenectví jako první „dobrovolné" členy, kteří budou rozplétat sítě hlouběji v lordově panství. To ovšem padlo a nakonec byli do základny Řádového spojenectví přizváni poutníci a místní hraničáři. Mezi nimi i první a původní členové, kteří již měli zkušenosti s rozplétáním sítí v Norijském knížectví, a také úplní nováčci. Uvnitř jim byl přednesen původní plán s armádou a náhradní plán, který se jich osobně týkal. Lord měl štěstí, protože se setkal s obrovským zájmem.
   Po měsíci drsného výcviku od přizvaných učitelů, byla většina přijmuta a také dostala tučný honorář (lord si nechal i přes veliké problémy „železnou" rezervu, kterou momentálně využil). Sítě se vně panství pomalu, ale jistě začali rozšiřovat.
   Během let byla základna čím dál tím víc navštěvována a Spojka získávala další členy v podobě mladých dobrodruhů. Dokonce byla ujednána dohoda o rozšíření Spojky do sousedního panství, kde do dvou let vystavěli ještě větší základnu, než v panství lorda Denteye. Snaha církve spojit se se Spojkou, za účelem spolupráce nedopadla, protože vůdce Spojky (lord Dentey) měl s církví špatné vztahy a církevní podmínky byly neúnosné a někdy i trochu urážlivé z pohledu jejích členů.
   Když to již vypadalo, že válka bude ukončena, přidalo se k nepřátelským bojům další království, Panama. Naneštěstí a zároveň naštěstí (viz dále) ležela Panama velmi blízko provincie lorda Denteye a právě směrem přes panství chtěla Panama napadnout hlavní město Norie. Spojenecká vojska zde žádná nebyla (myšleno na území lorda Denteye) a přesun vojáků z hlavní bojové linie by trval několik týdnů, ale tolik času Norie neměla. Byla, i nyní, velmi uznávaným a vyspělým knížectvím, avšak neměla chráněný týl a tak byla velice zranitelná. Postradatelní spojenečtí vojáci byli přesunuti z hlavní bojové linie do největších měst a pevností, aby byly připraveni nepropustit nepřítele z Panamy k jejich hlavnímu městu. Počítalo se tehdá, že vše mezi těmito pevnostmi a Panamou bude obráceno v popel, včetně několika panství, mezi které patřilo i panství lorda Denteye.
   Spojka si zvolila pět zástupců a podle rozhodnutí hlavního vůdce to bylo i pět různých ras. Všichni to byli první členové, kteří prošli počátečním výcvikem a rozplétali sítě po celé Norii. Toto vedení platí i dnes a je ustanoveno, že sem patří Elf, Člověk, Trpaslík, Barbar, Hobit (velká písmena jsou úmyslně, aby bylo jasné, že jsou to vůdci Řádu) a vždy jsou na své pozici, dokud jeden z nich nezemře. Poté se všichni vymění novou volbou, která proběhne během jednoho úplňku. V přítomnosti volí jen vyšší zástupci (asi 200), ale tehdá volili všichni členové.
   Zvolení zástupci sepsali nové uskupení a pravidla Spojky. Vůdce rozhodl, že tyto listy se budou nazývat Řád, kterým se budou všichni členové řídit. Každý člen dostal tento list, na kterém byl rozpis jeho úkonů.
   Když se Panamská vojska vydala na pouť do Norie, bylo vše připraveno. Samotná Panama počítala, že průchod nebráněným územím může být jen zisk potravin a otroků.
   Zástupci Spojky byli ihned informování o přesném pohybu armády, díky skvělým hraničářským špehům a mocným alchymistům. V tento čas se Spojka skoro zdvojnásobila, díky odvaze lidí, kteří chtěli bránit své domovy.
   Panamská armáda byla rozdělena na tři obří legie a pět družstev lehkooděnců. Dvě legie a tři družstva postupovali přes panství lorda Denteye, zbytek to vzal přes sousední panství, daleko po východních hranicích.
   Spojka brala všechny informace od svých lidí, které měla ve vládě, mezi hraničáři, kouzelníky druidy, dobrodruhy, obchodníky a u městské stráže, o podobě, velikosti, morálce, síle, možnostech a velitelích táhnoucí armády.
   Znalí hraničáři a místní rolníci si vytipovali určité body, kde by mohli bránit svou zemi a rozmístili tam své síly. V těchto dobách ještě nikdo neviděl tak dokonalou spolupráci. V jeden jediný den členové Řádu zneškodnili dvě družstva.
   Jedno zneškodnili při sestupu do vesnice pro zásoby v malé úžině mezi skalami s lesním porostem na obou stranách. Bojovali zde hlavně hraničáři, dobrodruzi a rolníci. Boj byl rychlí a téměř bezztrátový. Nejdříve rozdělili družstvo sesuvem kamenů do úžiny a poté sprškou šípů snížili počty. Ještě nějaké kameny a nějaká ta ohnivá hlína a zbytek rozprášili pěšáci.
   V tentýž den zneškodnili členové Řádu a patrioti ještě jedno družstvo. Nejdříve ho odstřelovali ze svých stanovišť a poté ustoupili do hlubokého lesa. Panamští vojáci vycítili vítězství a ohrožení z dalších útoků a tak se vydali za nimi. Díky spojeneckým druidům byli nakonec poražení. Vše bylo velmi nečekané, i pro členy Řádu.
   Jedno družstvo proklouzlo obranými body a přežilo několik pokusů o zneškodnění, až se, ale bez potravin a zisku, dostalo přes panství lorda Denteye hlouběji do nitra Norie, blíže k hlavnímu městu.
   Celé dvě obří legie si podmanily tři města (bez boje - Řád pro jistotu ustoupil) a zamířily si to k tvrzi lorda Denteye. Byli vytvořené mnohé bezpečnostní opatření a opět se zde zjevila nevídaná spolupráce spojenců. Bylo téměř jisté, že i přes skvělou znalost terénu a okolí, s dobrým vybavením a odvahou, nemají spojenci vysokou šanci. V tu dobu se ozvala církev vysláním paladinů z řádu Nejrozzářenějšího srdce. Lord Dentey nikdy nepochopil proč církev pomáhá Řádu. I přesto však církvi nedůvěřoval a nesouhlasil s jejím spojením.
   Když legie dorazily, byly překvapeny sebevražedným útokem z vesnice (osady) pod tvrzí. Byla zde skupinka asi tak sedmdesáti patriotů a členů Řádu (hlavně rolníků, zemědělců a našlo se tu i pár odvážných dobrodruhů). Všichni spojenci bojovali za svou věc a způsobili legiím, které se rozdělily, asi trojnásobnou ztrátu, než co utrpěli sami. Poté legie zaútočily na tvrz ze dvou bokových stran. Střelci Řádu byli přesní a nelítostní. Když prořídnul praví bok, přiřítili se na něj hraničáři a paladinové z nedalekého lesíka a obrátili ho v prach. Levý bok se zatím dostával, pomocí žebříků dovnitř tvrze. Boj to byl krutý a nelítostný, a tvrz posléze padla. Lord utekl a s ním se zachránilo asi na padesát členů Řádu, několik paladinů a pár set obyvatel, kteří se schovali do blízkých hor. Byl ovšem splněn hlavní účel Řádu, nepropustit armádu schopnou napadnout hlavní město Norie, přes své území.
   Válka brzy skončila a vše se po roce uklidnilo. Lord Dentey se nastěhoval do opravené tvrze a bylo mu uděleno vyznamenání za skvělou obranu Norie. Také mnoho členů Řádu bylo vyznamenáno (později byli zvoleni jako další velitelé Řádu - do velení „pět ras"). Církev samozřejmě nezůstávala pozadu a její paladinové také dostali jisté pocty a uznání.
   Nyní se začal Řád rozšiřovat do celé Norie a knížectví to i aktivně podporovalo, jak finančně, tak svým vlivem. Ihned se také ozvala církev a začala tlačit na vládu kvůli Řádu. Chtěli, aby se Řád podvoloval paladinům Nerozzářenějšího srdce, jeho členové byli rozeznatelní od okolních obyvatel, byl ustanoven oficiální název Řádu na Řád, možnost, aby se vyznavači církve (kněží a mniši) mohli stát členy Řádu a měli šanci se dopracovat až na vedoucí pozici do vedení "pěti ras" a ještě několik drobnějších požadavků. Vláda neunesla nápor a začala s Řádem a církví vyjednávat. Postupem času se církvi podařilo ustanovit mnoho z jejích požadavků (členství kněží a mnichů se nikdy nepodařilo prosadit a nadřazenost paladinů začala platit až po lordově smrti - viz dále).
   Čas plynul jako voda a Řád se rozšiřoval i do okolních království a opětovně se osvědčil ve všemožných válkách a úkolech, které mu byly uloženy. Pomalu se rozrůstal tak, že bylo potřeba rozšířit samostatné velení do různých oblastí, jelikož tento kult „pět ras" nedokázalo dostatečně ovládat. Vedení bylo tedy v každém království a knížectví (2 - 5 zástupců ve vedení -> většinou šlechtici), ale „pět ras" bylo neustále hlavním velitelem, nepočítaje lorda Denteye.
   Po čase se objevila nějaká nová síla, která začala spojovat království a nastala doba vzniku Velké Vonye. Vonye se začala rozšiřovat a brala pod svou nadvládu vše. Za jednu generaci byla jejím členem skoro všechna království jižního cípu Ormoru, včetně Norie. Nešlo tu tolik o boje, ale spíš o sjednání smíru a spojení, pro dosažení větší moci.
   Vznik Velké Vonye byl pro Řád velkým přínosem. Lord Dentey rozšířil spojenectví se sousedními šlechtici a začal sponzorovat vytváření nových základen Řádu. Na počátku vzniku Velké Vonye bylo hlaví vedení ve Vonyi. Až za celou generaci se přeneslo do Panamy, tehdá nejvlivnějšího a nejbohatšího království jižního cípu Ormoru (Norie byla mocná i v těchto dobách).
   Lord Dentey začal získávat velkou moc a své sídlo si nechal přestěhovat do Vonye. Díky ziskům z Řádu si odkoupil velké území a postavil mocnou tvrz. Zajišťoval také rozšiřování Řádu, svým vlivem i penězi, hloub do celého Ormoru.
   Církev byla v těchto dobách značně nespokojená, protože lord Dentey získával velkou moc a bránil veškerým jejím požadavkům (dokonce nepovolil stavbu již započatého kláštera na lordově novém Vonyjském panství). Řád se začínal stávat velmi mocným (rozhodoval o vítězství ve spoustě válkách, ovlivňoval rozhodnutí vlády, atd.). Jeho hlavní velitel, lord Dentey, zemřel za zvláštních okolností (dýka v zádech), asi deset let po přistěhování do své nové tvrze. (církev se k jeho smrti nijak nevyjádřila)
   Hlavní vůdci, „pět ras", se přesunuli (na základě lordovy závěti) do jeho tvrze a přežívají tam i nyní. Hlavní vedení Řádu je nyní pouze na tomto panství. Nižší vedení je ve skoro všech královstvích a knížectvích Ormoru.
   Církev získala lordovou smrtí mnoho. Paladinové se stali nadřazení nad Řádem a v případě nutnosti, či nařízení jsou všichni členové Řádu povinni následovat a plnit rozhodnutí paladinů. Řád se sice dál rozrůstal, ale neměl již takový vliv ve vládě, ani ve válkách. Jeho smysl chvíli kolísal, ale nakonec nebyl rozpuštěn a dále se využívá.
   V přítomnosti je Řád nejrozšířenější kult na Ormoru (asi poloviční oproti církvi) a získává stále nové a nové členy, kteří již nemají tolik povinností, jako dříve. Výhod však mají nazbyt a tak spousta dobrodruhů neodolá a využije příležitosti k ulehčení svých dobrodružství členstvím v Řádu.

Vysvětlivky:

LL - Lidská léta.
Sharpen - Království ležící na ostrově, daleko od většího kusu pevniny, osídlené původně elfy, ale po připlutí lidské a barbarské rasy bylo osídleno převážně barbary a lidmi. Vzniklo zde (mnoho let po připlutí) království nazvané po původním názvu ostrova (Sharpen, elfsky Plující lístek). Toto království se rozmohlo na celý ostrov. Jen pár hvozdů zůstalo původním elfům, také tu byla temná poušť Smoliorw s temnými elfy (s kterými se neustále vedou kruté boje) a hory na západě patřící ostatní havěti. Sharpen neměl, přestože je to ostrovní království, žádné větší loďstvo a ani příliš obchodních lodí. Dokázal si vystačit sám několik generací, než posléze začal spolupracovat se zeměmi Usínajícího slunce a stal se na nich závislý. Na Sharpenu byl první pokus vytvořit kult podobný dnešnímu Řádu.
Gornommen - Elfský mág, žijící nedaleko Sharpenu na Tesáku moře. Gornommen nebyl přímo zlí, ale spíše rozhořčený ze stašného chování lidí a barbarů na „jeho" ostrově. Pamatoval si jakým způsobem celý Sharpen osídlili. Tenkrát si předsevzal, že se pomstí a celý Sharpen opět osvobodí a navrátí do rukou elfů.
Tesák moře - Malý ostrůvek, pár mil od Sharpenu. Jeho název je velice výstižný, jelikož je to vlastně taková užší, ale zato velice vysoká hora, rostoucí z moře. Celkově je asi poloviční oproti největší hoře Sharpenu. Žije zde mnoho ptáků (dravců), vždy lovících na Sharpenu (zde by se neuživili) a ty se také stali hlavní silou Gornommena v brzké válce.
Sharpenští bojovníci - Jediná bojová síla Sharpenu se skládá se z lučištníků, drobného loďstva a čarodějů. Poté je tu ještě nekontrolovatelná moc hraničářů, kteří se také aktivně účastnili konečných bojů s Gornommenem.
Usínající slunce - Západní království, několik měsíců cesty od Sharpenu. Leží v jižním cípu Ormoru. Je to asi dvanáct (v dějinách se to mnohokrát měnilo) království s různou silou. Mají mezi sebou mírové a vzájemné vztahy upravující smlouvy. Využili příležitosti pomoci (jejich lodě se setkali s několika obchodními loďmi ze Sharpenu a vyzvěděli se o Sharpenské válce) a tak se země Usínajícího slunce rozhodli poslat své loďstvo a zajistit vítězství Sharpenu.
Elf - Elfové se u nás dožívají kolem 700 - 800 LL, tedy pokud to nejsou moudří elfové (ti, kteří objevili moudrost života - dožívají se až několik tisíc LL), je jich ovšem mnohem méně. Samozřejmě ale, že mohou padnou v boji, nebo mohou zemřít jinou nástrahou života. Uvedený věk platí pro přirozenou smrt.
Dentey - Jeden z elfích hraničářů, který se smířil se ztrátou ostrova před mnoha LL.
   Byl tehdá přizván k tvorbě vnitřní armády a patřil k těm, kteří byli ochotni podstoupit toto riziko (mnoho hraničářů zamítlo nabízený návrh). Jakmile však začala válka, byl odvolán. Dostal nabídku dostat se do zemí Usínajícího slunce a přijal. Dobře věděl, i pocítil, že zde už nemá své místo, když zradil své druhy hraničáře tím, že se podřídil šlechticům s návrhem ohledně vnitřní armády a narušil tak vnitřní harmonii mezi hraničáři.
   V zemích Usínajícího slunce si získal mnoho přátel a to i ve vysokých kruzích. Díky nim se dostal na vyšší post. Po smrti jednoho lidského přítele mu bylo svěřeno jeho panství (nebyl zde právoplatný nástupce). Dentey bez dlouhého přemýšlení přijal. Jeho nápadem bylo vytvořit Spojenectví a také se tak stalo a díky tomu je nazýván Otec Řádu. Vysoké popularitě Řádu přispěla i jeho pozdější vražda. Vše jsou jen dohady, ale nejrozšířenější názor je, že ho nechala zabít církev, protože nabýval nepříjemně velké moci.
Spojenectví - Původní název Řádu. Snažil se navodit dojem něčeho velkého a mocného a vytvořit pocit blízkého vztahu mezi jejími členy.
Norie - Největší knížectví jižního cípu Ormoru. Zastaralý název pro dnešní království Nolii (vznikla po rozpadu Velké Vonye). Byl zde vznik dnešního Řádu.
Ormor - Obrovský kontinent, nazvaný podle jeho původních obyvatel (kmen Ormorů). Velmi bohatý na rudné žíly a úrodnou zeminu. Byl obydlen násilným vstupem barbarů z Východních říší.
Dantaral - Malé království, které zaniklo několik let po bojích se zrádnou dvojkou království. Vláda ze sousední Vonye upadla již při boji s dvojkou a tak se Dantaral ovládal sám a bohužel neúspěšně. (Dantaral nesnášel Vonyjské panovníky a mnoho desetiletí se je snažil vyhnat zpět do jejich země, ale jakmile se jim to povedlo a Dantaral ztratil pevné vedení, propadl se nedlouho poté do sebe a zanikl).
Řádové spojenectví - Nový název pro Spojenectví. Snažil se dát jasně najevo nutnost dodržování určeného řádu.
Spojka - Stará zkratka Řádového spojenectví. Používala se mnoho let, než byl název celkově upraven na Řád (církev si vyžádala pevný oficiální název). Změna byla nutná, jelikož Spojka není vhodný název rozrůstající se legální organizaci.
Církevní podmínky - Např. nutnost modlitby členů Spojky k určenému bohu, bojová spolupráce při dobývání církevně podstatných míst, dosazení biskupa do spoluvedení, výskyt kaple v každé základně Spojky, tetování, pro rozeznání jejích členů atd.. Samozřejmě kromě podmínek nabízela církev i mnohé výhody, ale Spojka zamítla spolupráci téměř ihned po jejím navržení.
Panama - Malé království na jihozápadním cípu Ormoru. Není velké, ale velmi vyspělé. Několik generací patřilo k nejbohatším královstvím Usínajícího slunce. Při vzniku Velké Vonye se stalo také jejím centrem. V přítomnosti je velmi poškozené a vede mnoho bojů s neočekávaným návalem monster (kruté války).
Pět ras - V přítomnosti jsou to hlavní vůdci Řádu (dříve měl nejvyšší moc lord Dentey). Střídají se průměrně asi tak za třicet až čtyřicet LL (jeden z nich nějakým způsobem zahyne - přirozená smrt, v boji, vražda, …).
Řád - Listy, sepsané pro každého jejího člena. Jsou tam sepsány jeho pravomoci, kontakty a řád, kterým se musí každý člen Řádu řídit, aby byl výsledek dané činnosti nejefektivnější.
Velká Vonye - Velká Vonye je uskupení většiny království v jižním cípu Ormoru v jeden. Trvala asi tři generace a byl to nejmocnější svazek na celém Ormoru. Vládl jí rod panovníků z Vonye (Norismové II). Velmi dopomohl k rozvoji Řádu.
Vonye - Velký stát, ovšem ne příliš bohatý. Díky pevnému vedení nebyl tak slabý, jak se vždy zdálo. Po vzniku Velké Vonye a přesunu hlavního vedení do Panamy, tu probíhali časté boje (Vonye je na severu jižního cípu Ormoru - hranice s mnohými sousedy ze severu) a Vonye přišla o spoustu lesů a surovin. Nyní je to velmi zničená zem s pochybným vedením. Města tu jsou spíše pevnostmi a jen v nich naleznete život (život v pustině je velmi ojedinělý). I půda zde trpí velmi malou úrodností.

[ Nahoru ]