Básně
Poezie je sice pro dnešní mládež dosti nežádaná, ale my ji máme velmi rádi a tak tu také zveřejňujeme naše i Vaše básně, snad se budou líbit.
[ Nahoru ]
|
|
Tajemství
Zpěv loutny otázku přivádí,
otázku všemi kladenou,
všechny do vzdálených světů odvádí,
s myslí všech smyslů zbavenou.
Zpěv trvá již od legend starých,
vždyť tvůrcem jich je právě on,
život jde dál v srdci mladých,
nyní nám zní jak obří zvon.
Odpověď, kterou každý hledá,
odpověď, dlouho neznámou,
starý moudrý mudrc nedá,
by neuvolnil sílu pradávnou.
Otázka známá, odpověď není,
mudrc mlčí nadále,
ten který najde, celý svět změní,
osudy všech čestných zpřeláme.
V temnotách moudrost světlo najde,
ani mráz nespálí touhu tvou,
pokud najde, náš svět zajde,
odkryje temnotu bezednou.
Krása se nedá, bojuje dále,
na otázku odpověď šeptá,
čekání přijde jako stále,
proti pravdě všichni jdem.
Mudrc zná odpověď, neřekne snad,
nikdo vědění nesmí si přát,
mudrc s pravdou pevně je spjat,
i on by byl miloval, pravdu neznát.
[ Nahoru ]
|
|
Hvozd
Je nejstarší na širém světě,
moudrost věků má,
s ranní rosou krása kvete,
šum listí on zná.
Pro lístek mrtvého stromu,
pro rudy beze stříbra,
drží se do skonu,
hvozd, jemuž chybí křídla.
Co sílu největší v hloubi duše své nosí?
,nebo spíš kdo, jelikož je moudřejší;
hvozd, pro lidi jak žihadlo vosí;
hvozd, ze všech nejstarší...
Spí tak dlouho, životů moc,
sní a doufá že vše správně je,
spí, ať je den nebo noc,
tak krutě podváděn je!
Kolik mízy lidé chtějí?
tolik, kolik má svět nocí,
druidi válku si nepřejí,
však na to mají málo moci...
Za svobodu i matku zabijem,
matku, jež zplodila svou zkázu,
proti pravdě všichni jdem,
i rozum podlehne krvavému mrazu.
Nikdo neporozumí,
nikdo nezvládne,
touha převládne!
rozum však zklame nás...
"Nenechme aby se hvozd probudil,
nenechme aby zničila nás naše matka!"
Morinir, syn Detenův
[ Nahoru ]
|
|
Otmed or Nor
Otmed or Nor přítel přírody byl,
s lukem to on uměl,
však jen pro hlad srnku zastřelil,
on přírodu hluboce ctil.
Strach pronásledoval kroky jeho,
o svůj, i jiných život bojoval,
dějiny tlustým štětcem maloval,
vážil si nejen života svého.
Přátel málo, nepřátel moc,
avšak Otmed vytrval zdráv,
uvnitř něho hluboká noc,
on nebyl jak pyšný páv.
Výpravy měl dlouhé,
konec daleko v nedohlednu,
přítelkyni měl jen jednu,
myslel na ní v noci, ve dnu.
Thorin mocný válečník byl,
zachránil život mu nejednou,
vždy Otmedovi záda kryl,
měl v pažích sílu nezměrnou.
Thorin doprovázel jeho kroky,
byl to ctěný trpaslík,
poznali se již před roky,
za společnost jeho dík!
"Nepřál bych si Otmed or Nor být,
já nedokázal bych za něj žít,
z kalichu slávy pít,
jeho těžký život v rukou mít,
celé noci ve strachu probdít,
z nutnosti nepřítele zabít,
o běžném životě stále snít,
a nikdy ho nemít..."
Spravedlnost pro Otmeda není nic,
jen rovnováha řešení je,
žádal od lidí pochopení víc,
nedostal však vůbec nic.
Poutě dlouhé Otmed měl,
říkali mu snáze chodec,
kudy prošel, slavík pěl,
škoda, že již zemřel.
Život jeho nebyl zklamáním,
bohužel loučit se musíme,
vzpomínka na něj bude jen s uznáním,
my nezapomeneme!
[ Nahoru ]
|
|
Drow
Tvář temná, ale čistá jako noc sama,
zlo je pro ně jediná správná strana,
vlasy stříbrné jako třpyt hvězd či měsíce,
srdce odhodlané k boji se světlem nejvíce.
Nosí jen drow,
na poušti temné Smoliorw.
Temnotu rozdmýchalo světlo elfů z nebes,
spojením drowa s elfem vznikla krásná,
Meliawar kry Ambes.
[ Nahoru ]
|
|
Rovnováha mečů
Tři meče, elfy stvořené,
všechny přesvědčení do nich vložené.
Elfové světla sílu dobra dají…
Lesní elfové k harfeníkům rovnost mají…
Drowové jen zlo tmy a smrti znají…
Špatné meče spolu správné jsou,
sami však zkázu světu přinesou,
meč harfeníků rovnost dodává,
jeho síla špatné zdolává.
Meč Lamir, sílou lásky špatný jest,
Meč Salir, svoji zlobou jako Lamir jest,
Meč Nosir, sílu obou má,
tím nejlepším ze všech se stává.,!
[ Nahoru ]
|
|
Harfeníci
Řeč harfeníků
Až smrt na křídlech písně dorazí,
písně tak dlouhé až podlé to je!
Na konci já tvůj osud porazím,
na konci, kde harfa se zasměje!
Žádost harfeníků
Nechť tě harfeníci provází,
na tvé pouti s jistotou i s nesnází,
však ty konce dojdeš včas
až zavolá tě Helmův hlas.
Odpočívej v pokoji
synu(dcero) Helmův(ova)!
[ Nahoru ]
|
|
Hororová variace
Nebe zahalily temné mraky,
moře vyplavilo pusté vraky,
zdvih se krvesytý vítr taky
a suché listí zasypalo
z nebe spadlé ptáky.
Pukla zem a z nebe proudy krve
rozlily se po té mrtvé zemi
a tenkrát úder blesku prve
stvořil zrůdu proklínanou všemi.
Kdo je ta stvůra? tiše se ptáš.
Čeká snad za rohem, je snad už tady,
nikdy ji nespatříš a nepoznáš,
vystoupí z kouta, až budeš k ní zády…
[ Nahoru ]
|
|
Devátá Brána
Neplač,
už nabízí se děsivé oči
pod tváří bílou
labutí.
Neplač,
už blýskají se ostřejší nože
ledové oči ... klíče od dveří
zamknutých.
Neplač,
už slétají se dábel a ptáci
spálené duše ... cesty do hloubek
zakletých.
Tak neplač,
a otevři se!
"Pár nejmoudřejších možná ošidilo ďábla, ale žádný jej neobešel."
W.
[ Nahoru ]
|
|
|
Anketa:
Výsledky anket
Naše ikonka:
Partner:
|
